Ruská ropa je dlouhodobě na ústupu a válka tento trend jen urychlila

Bezprostředně po ruské invazi na Ukrajinu světové ceny ropy vyskočily nad 100 USD za barel a 8. března dosáhly 130 USD za ropu Brent. Převládal strach, že značné ruské dodávky se ze světového trhu vytratí, buď v důsledku západních sankcí nebo dobrovolného rozhodnutí Moskvy v odvetě za západní podporu Ukrajině. To bylo obzvlášť znepokojující, když se svět již snažil zajistit dostatek dodatečné ropy k uspokojení rychle rostoucí poptávky po uvolňování omezení spojených s pandemií koronaviru.

Po více než čtyřech měsících války je ale ruská produkce ropy a plynu téměř na stejné úrovni, jako když válka začala. Proč tomu tak je a co můžeme očekávat v budoucnosti?

Rusko je energetická velmoc
Rusko je „neuvěřitelně nedůležité v globální ekonomice kromě ropy a plynu“. Tak se v určité době vyjádřil ekonom z Harvardu a bývalý Obamův poradce Jason Furman. Je to jen 11. největší ekonomika celkově, přestože je třetím největším producentem ropy po USA a Saúdské Arábii a druhým největším exportérem ropy po Saúdské Arábii. Leží také na největších ověřených zásobách plynu na světě, je druhým největším producentem po USA a největším vývozcem.

Rusko je největším dodavatelem energie do EU, přičemž představuje 27 % dovozu ropy a 41 % plynu. Druhé Norsko představuje 7 % a 16 %.

Tato jednoduchá fakta vysvětlují, proč je Rusko důležité pro trhy s ropou a plynem a proč nebylo pro EU snadné zakázat jeho dovoz hned po začátku války. Několik dalších zemí zavedlo omezení: Kanada se stala první zemí, která zakázala dovoz ruské ropy, a poté následovaly USA, které od dubna zakázaly veškerou ruskou ropu, zkapalněný zemní plyn a uhlí. Spojené království oznámilo, že do konce roku postupně ukončí dovoz ruské ropy. Mnozí soukromí kupci, kteří sídlí především na západě, také přestali nakupovat ze strachu z poškození dobrého jména a uvíznutí v minovém poli sankcí.

Navzdory všem těmto omezením však ceny ropy klesly ze svých březnových maxim (i když se zdá, že válka ukotvila spodní hranici na 100 USD za barel). Částečně je to způsobeno pochmurnějšími globálními ekonomickými vyhlídkami způsobenými zuřivou inflací a rostoucími úrokovými sazbami, které pravděpodobně sníží poptávku po ropě. Zároveň však země, které spěchaly se zákazem ruské ropy, nepatří mezi její největší spotřebitele, kterými jsou Čína, Německo a Nizozemsko.

Asijští kupci také přivítali „příležitost“ nakoupit ruskou ropu za zvýhodněné ceny: hlavní produkt, známý jako Ural, se prodával za cenu kolem 1 USD za barel pod cenu Brent, ale momentálně je rozdíl přes 30 USD.

Ruská ropa je dlouhodobě na ústupu a válka tento trend jen urychlila

IEA řádně zredukovala své předpovědi. Ve své dubnové zprávě očekávala, že ruské dodávky ropy v tomto měsíci „klesnou o 1,5 mb/d [milion barelů za den]“, přičemž dodaly, že od května by se ze světového trhu vytratily přibližně 3 mb/d. Agentura však ve své květnové zprávě odhadla, že ruská produkce ropy klesla v dubnu téměř o 1 mb/d a že „ztráty by se mohly ve druhé polovině roku zvýšit na přibližně 3 mb/d“. Podle ruských zdrojů se produkce ropy v zemi v červnu zvýšila o 5 % na 10,7 mb/d ve srovnání s přibližně 11 miliony v lednu/únoru.

Oil Storage tank in the port in Tsing Yi, Hong Kong

Co dál
Po měsících jednání EU 3. června oznámila zákaz dovozu veškeré ruské námořní ropy a ropných produktů platný o šest měsíců pro ropu a osm měsíců pro produkty. Německo i Polsko se také zavázaly zastavit dodávky prostřednictvím ropovodu, což představuje 90 % vývozu ruské ropy do EU nebo 2,5 mb/d.

Opět však nezanedbatelnou část odeberou jiní kupující. V květnu například čínský dovoz ropy z Ruska dosáhl rekordu 2 mb/d a Rusko předběhlo Saúdskou Arábii jako největšího dodavatele Číny. Indie od začátku války zvýšila také nákupy ruské ropy. Čína a Indie jsou dvěma největšími čistými dovozci ropy na světě a Čína je druhým největším spotřebitelem ropy po USA.

Americký Úřad pro energetické informace (EIA) celkově předpokládá, že asi 80 % ropy, na kterou se vztahuje zákaz dovozu do EU, najde alternativní kupce, zejména v Asii. Pokud sankce neuvalí všichni hlavní dovozci ropy, ruská ropa si bude nadále hledat kupce. To vysvětluje značné rozdíly v odhadech, kolik ruské ropy se vytratí ze světového trhu, zejména v krátkodobém horizontu. Od 0,25 mb/d podle OPEC po 3 mb/d podle Goldman Sachs.

Z dlouhodobého hlediska, za předpokladu, že západní bojkot bude zachován a dokonce zpřísněn, bude ztráta výraznější. Už před válek

Latest articles

Similar articles

Subscribe to our newsletter

Instagram